Occident 1:400

Detailní popis produktu

Tato paroloď byla postavena r. 1837 pro společnost London-Cork. Loď je považována za prvního držitele „Modré stuhy“, i když samotná trofej byla vyhlášena později. Je to titul pro loď, která uskuteční nejrychlejší plavbu z nejrychlejší z Evropy do Ameriky. Jde o první paroloď s dřevěným trupem, u kterého byl použit kondenzátor na sladkou vodu. Tím se vyhnula potřebné pravidelné odstávce kotle a jeho čištění na moři. Bohužel se k vůli tomu i podstatně zvýšila spotřeba uhlí.
V té době byl dokončen Great Western, postavený právě pro transatlantickou plavbu. Jeden z ředitelů společnost vlastnící Sirius navrhnul, aby Sirius soutěžil v přeplavbě Atlantiku s Great Western. Sirius přetížený uhlím a se 45 cestujícími vyplul z Irského Corku 4. března 1838 a doplul do New Yorku za 18 dní 4 hodiny a 22 min. Průměrná rychlost tedy byla 8,03 uzlů. Tehdy byla normální doba plavby zhruba 40 dní!  Když během plavby došlo uhlí, posádka spálila na lodi vše dřevěné včetně v četně vybavení kabin, náhradních ráhen a jednoho stěžně. Stejně jako posádka lodi z knihy Julese Verna Cesta kolem světa za 80 dní. Great Western Vyplul o den později z Avonmouthfour a ještě týž den Sirius předjel. Sirius byl přece jen pro tyto plavby malý. Poté obeplul Sirius ještě jednu okružní plavbu a pak se vrátil na svou linku Londýn – Cork.  V této činnosti pokračoval až do 16. ledna 1847 kdy v blízkosti Irských břehů u Ballycotton ztroskotal. 20 lidí tehdy přišlo přitom o život.
Rozměry lodi byly: Tonáž 703 t, délka 61 m, šíře bez kol 7,6 m a s bočními pohonnými kolesy 14,3 m, ponor 4,5 m. Loď poháněly plachty na 2 stěžních, parní motor s jedním 2činným pístem o výkonu 600ks. Posádku tvořilo 36 členů a uvezla 40 pasažérů.